CWB – Metodologie studie (Čechy)

Tato studie je výsledkem výzkumu prováděného v rámci projektu „Občané bez hranic“ od prosince 2012 do května 2013 se zaměřením na aplikaci práv svobody pohybu a usazování obsažených ve směnici 2004/38/ES v pěti sledovaných zemích EU.
Východiskem výzkumu bylo povědomí o existujících nedostatcích přístupu občanů EU a jejich rodinných příslušníků k plné realizaci práva svobody pohybu a usazování v řadě členských zemí EU, a to i přes formálně ukončenou implementaci předmětné Směrnice. Výzkum provedený v České republice, Rumunsku, Španělsku, Itálii a Francii vychází kromě legislativy z různých zdrojů dat, jako jsou oficiální národní dokumenty a zprávy subjektů státní správy, jakož i neziskových organizací, rozhovory s právníky a odborníky v této oblasti, úředníky místních státních správ, pracovníky cizinecké policie a Ministerstva vnitra. Takto získané poznatky byly vzájemně porovnány a doplněny o základní zdroj studie, kterým byly informace od občanů EU získané z praxe nevládních organizací, na které se tito občané obraceli a obrací s žádostmi o pomoc a asistenci.1 Rozhovory a dotazníky byly jednotně strukturované a zabývaly se všemi aspekty Směrnice za účelem nalezení rozdílů mezi úpravou komunitárního předpisu, kterou byl členský stát povinen implementovat a faktickou aplikací těchto pravidel v praxi. Jejich cílem bylo zkoumat mezery, které existují mezi vnitrostátními právními předpisy provádějícími Směrnici a jejich konkrétním prosazováním. Zjištění výzkumu přinesla informace, které jsou užitečné pro pochopení toho, a) jaké konktrétní faktory jsou za tyto odlišnosti zodpovědné, b) jaké subjekty jsou za to zodpovědné, c) jaké osvědčené postupy umožní plné uplatnění práv, které Směrnice upravuje.
Po všeobecném přehledu procesu implementace a představení nejdůležitějších aspektů Směrnice, jejichž transpozice je přitom považována za problematickou, hlavní část publikace přináší srovnání současného stavu implementace Směrnice v zemích zůčastněných na projektu. Komparace se zaměřuje na oblasti, ve kterých byly shledány největší nedostatky bránící úplnému přístupu občanů EU a jejich rodinných příslušníků k právům svobody pohybu a usazování.
Závěrečná kapitola si klade za cíl propojit poznatky z výzkumu s budoucí činností projektu „Občanů bez hranic“, ve snaze vypracovat konkrétní přístupy kompletního zajištění práv občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Jsou zde uvedena některá konkrétní doporučení vycházející z dobré praxe některých zemí.
Tato studie je určena především tvůrcům politik a orgánům státní správy, jelikož zvyšování jejich zájmu a porozumění současné situaci je nezbytným předpokladem žádoucích změn.